Jan Županič Reihenfolge der Bücher

Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupu šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů i šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti.

Šlechta představovala po staletí tradiční vedoucí vrstvu evropské společnosti a ve starší době byla s příslušností k tomuto stavu spojena i významná privilegia v politické, hospodářské a společenské oblasti. Po přijetí ústavy a zavedení rovnosti před zákonem v podunajské monarchii, jejíž součástí byly i české země, se ale v polovině 19. století šlechtictví proměnilo ve zvláštní druh státního vyznamenání, které od jiných odlišoval především jeho dědičný charakter. Snad právě proto měl šlechtický titul nadále značnou prestiž a mnoho významných a bohatých osob nelitovalo námahy, aby jej získalo. Jak ale bylo možné tohoto ocenění dosáhnout? Jakou roli přitom hrály zásluhy a jakou peníze? A bylo možné o šlechtictví přijít? Mohli se mezi šlechtu dostat jen křesťané, nebo i osoby jiných vyznání? Jak vůbec byla šlechta v době Rakouského císařství hierarchizována? Existovaly rozdíly mezi starými a novými rody? To jsou jen některé z otázek, na které tato kniha – první svého druhu – odpovídá.

Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě. Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě: tedy osob židovské víry, které od konce 18. do počátku 20. století získali buď v habsburské monarchii, nebo v některé středoevropské zemi šlechtický titul. Kniha je rozdělena do dvou spolu úzce souvisejících části. První (autora Jana Županiče) zachycuje společné i odlišné rysy šlechtických obcí v jednotlivých středoevropských státech, jejich šlechtickou politiku, možnosti sociálního vzestupu židů i postoj místních elit vůči nim. Část druhá (autora Michala Fialy) obsahuje přepisy 280 nobilitačních a erbovních listin vydaných pro židovské šlechtice v západní části habsburské monarchie (v česko-rakouských dědičných zemích a pozdějším Předlitavsku) doplněné kresbami udělených erbů.

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Publikace se věnuje problematice židovské elity a židovské šlechty v habsburské monarchii s důrazem na české země. Autoři jednotlivých kapitol pojednávají především o ekonomických, společenských a kulturních vztazích židovského obyvatelstva s nežidovskou vrchností, analyzují možnosti jejich ekonomického i společenského vzestupu, nobilitací, rodinné strategie, míru účasti na veřejném životě apod. Představují nejvýznamnější židovské rodiny a jejich historii až do doby druhé světové války.

První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu. Zatímco židovské konvertity nalézáme mezi šlechtici již ve středověku, osobám, které v židovské víře setrvávaly, byla možnost povýšení do šlechtického stavu až do 18. století odepřena. V osvícenské éře se ale instituce šlechtictví v souvislosti s novým chápáním státu a společnosti zásadně proměnila a jedním z průvodních znaků této transformace se staly i nobilitace osob židovské víry. Kromě samotného úvodu do problematiky židovské šlechty obsahuje kniha i 200 mimořádně zajímavých životopisných medailonů jednotlivých šlechtických rodů, které ilustrují sociální vzestup nobilitovaných osob a jejich potomků , jejich rozmanité uplatnění ve společnosti, pestré způsoby dobročinnosti i diferencované přístupy k samotnému židovství. Knihu doplňuje rozsáhlá barevná heraldická příloha.

Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie a následné majetkové přesuny je proměnily v jedny z největších pozemkových vlastníků střední Evropy. Česko-lichtenštejnské vztahy však byly až do roku 2009 značně komplikované . Autoři se však zaměřili na dějiny tohoto malého alpského státu od nejstarších dob po dnešek.

Postavení a osudy šlechty v časech totalitních režimů ve středoevropském prostoru.