Felix Vodička Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Výbor z raných prací literárního vědce a historika Felixe Vodičky. Obsahuje studie věnované francouzským literárním vlivům v české poezii 19. století.

Napsal autorský kolektiv za vedení Felixe Vodičky (4., upravené vyd., ve Fortuně 1. vyd.). Jedna z nejlepších učebnic literatury pro středoškoláky je současně i vhodnou příručkou pro širokou veřejnost.

Studie o české obrozenecké literatuře od Jungmanna po Máchu.

Napsal autorský kolektiv za vedení Felixe Vodičky (2. vydání). Jedna z nejlepších učebnic literatury pro středoškoláky je současně i vhodnou příručkou pro širokou veřejnost.

Nové rozšířené vydání souboru studií předního českého literárního historika strukturalistické orientace z 50. a 60. let.

Výbor z Nerudových próz uspořádal a ediční poznámku napsal Felix Vodička. Obsah např.: Trhani, Byl darebákem!, Obrázky policejní, Pražská idyla

Souborné vydání beletristických Jungmannových překladů s vědeckými komentáři obsahuje v prvním svazku překlad Miltonova biblického eposu Ztracený ráj z let 1800–1804, podle prvního vydání z r. 1811. Text k vyd. připr. Miroslav Komárek ; předmluvu naps. Felix Vodička ; závěrečnou studii naps. Ladislav Cejp.

Soubor osmi povídek od Boženy Němcové: Baruška, Sestry, Karla, Divá Bára, Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí, Dobrý člověk a Cesta z pouti.

Třetí svazek výboru obsahuje národní báchorky a pověsti a také slovenské pohádky a pověsti. Z nich je to např. Sůl nad zlato, O popelušce, O ptáku Ohniváku a mořské panně, O pyšné panně a mnoho dalších. Národní báchorky a pověsti: O zlatém kolovratu, O Jozovi, O třech bratřích, O slunečníku, měsíčníku a větrníku, Šternberk, Neohrožený Mikeš, Divotvorný měč, Čert a Káča, Tři zlaté péra, O mluvícím ptáku, živé vodě a třech zlatých jabloních, Potrestaná pýcha, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, Orel, slavík a růže, Jak Jaromil k štěstí přišel, O Marišce, Spravedlivá Bohumil, Čertův švagr, O Nesytovi, Noční stráž, Alabastrová ručička, Lesní ženka, Viktorka, O Pánubohu, Anděl strážce, O perníkové chaloupce, O Smolíčkovi, O neposlušných kozlatech, O kohoutkovi a slepičce, O koze, Kdo je hloupější?, Stejček Příhoda, O kocourku, kohoutu a kose, Chytrost nejsou čáry, Kdo snědl holoubátka?, Kmotr Matěj, Půjčka za oplátku, Sedlák milospánem, O hloupém Honzovi, Selka a Honza, Jak se učil Honzík latinsky, Chytrá horákyně, Silná Ctibor, Rozkoš a Proroctví lidu.

Druhý svazek přináší povídky Baruška, Sestry, Karla, Divá Bára, Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí, Dobrý člověk a Cesta z pouti.

Ohne jemals sentimental zu werden, schildert die in Wien geborene tschechische Autorin Božena Němcová (1820–1862) nicht nur die ländlichen Bräuche und Sitten Böhmens und Altösterreichs, sondern auch jene Menschen, die in ihrer Kindheit das Leben im Waldtal der Aupa bestimmten: Pfarrer, Lehrer, Mägde, Knechte, Müller, Förster u. a. Im Mittelpunkt der am Fuße des Riesengebirges angesiedelten Handlung steht – eine Großmutter. Diese verkörpert durch schlichte Weisheit, Güte und Liebe ein Idealbild mütterlicher Fürsorge. Der Vater der in ländlicher Idylle lebenden Familie Prosek muß aus beruflichen Gründen lange Zeit des Jahres in der Kaiserstadt Wien verbringen. So wird die Großmutter ins Haus geholt, um die Kinder und das Anwesen zu versorgen. Vor diesem Hintergrund entwickelt die Autorin das bedeutendste Prosawerk der tschechischen Literatur und zeichnet „. eine der schönsten Frauengestalten der Weltliteratur" (Kindlers Neues Literaturlexikon).

Klasické básnické sbírky Nerudovy, patřící již dávno k zlatému fondu české poezie. 3. vydání. K vydání připravil, doslov a vysvětlivky napsal Felix Vodička.

Gleich anderen europäischen Nationen erfreut sich auch das tschechische Volk eines seit Jahrhunderten liebevoll bewahrten Märchenschatzes. Manche dieser Märlein erscheinen uns fremd und exotisch, andere Motive tragen dagegen vertraute Züge. Es ist dem Sammlerfleiß von Božena Němcová (1820–1862) und Karel Jaromír Erben (1811–1870) zu danken, daß die einst nur mündlich überlieferten Geschichten zusammengetragen und für die Nachwelt aufgezeichnet wurden. Man wird an der Moldau kaum jemanden finden, dem nicht aus frühester Jugend Käthe und der Teufel , Der Feuervogel und der Feuerfuchs oder Die Prinzessin mit dem Goldstern auf der Stirn vertraut wären. So ist diese Auswahl geeignet, dem Leser deutscher Zunge ein wichtiges Stück Landeskultur nahezubringen, während die kleinen Zuhörer dem Bann jener Worte erliegen, die überall Kinderaugen zum Leuchten bringen: „Es war einmal …“