This collection of letters by Frithjof Schuon, the foremost spokesman of the perennial philosophy, is the first to appear in English and contains nearly 200 letters from Schuon's youth to old age as written to friends, spiritual seekers, and scholars. These letters offer insights into Schuon's message of the perennial philosophy, as well as a glimpse into his life as messenger of that philosophy.
Frithjof Schuon Reihenfolge der Bücher
Frithjof Schuon war ein Philosoph und Metaphysiker, der als Autorität für Religion und Spiritualität und als führender Vertreter der Perennialistischen Schule anerkannt ist. Sein Werk konzentriert sich auf das Konzept einer ewigen Religion (Religio Perennis) und bietet eine Kritik des modernen akademischen Relativismus. Schuon formulierte einen tiefen Glauben an ein absolutes Prinzip, Gott, als Lenker des Universums, wobei er die Verbindung zwischen diesem göttlichen Prinzip und der Menschheit durch Offenbarung betonte. Während seine wichtigsten metaphysischen Werke auf Französisch verfasst wurden, widmete er sich in späteren Jahren auch der Poesie auf Deutsch.







- 2022
- 2021
A revised translation of Frithjof Schuon's early work includes over 50 pages of new material, featuring unpublished letters and private writings. The edition is enriched with a foreword by Huston Smith, extensive editor's notes, and a glossary of foreign terms, enhancing the reader's understanding of the text. This comprehensive update offers deeper insights into Schuon's perennialist philosophy, making it a valuable resource for both new and returning readers.
- 2021
Opeřené slunce je pocta Indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích v letech 1952 a 1963. Schuonovy eseje však nejsou v žádném případě pouhým popisem obřadů, to by nebyl Schuon. Jeho pronikavý intelekt podniká cesty překračující a spojující kontinenty a náboženství – srovnáváním indiánských tradic s hinduismem, šintoismem, islámem, buddhismem a v neposlední řadě i s křesťanstvím dospívá k překvapivým závěrům. Neklouže však po povrchu, jeho teze nejsou laciné, naopak: jeho psaní je naplněno pokorou a hlubokým pochopením toho nejzákladnějšího božského principu. Čtenář brzy pochopí, že Schuon nebyl jen srovnávacím religionistou, ale mystikem v pravém slova smyslu.
- 2020
O transcendentnej jednote náboženstiev
- 208 Seiten
- 8 Lesestunden
V Bazileji narodený a prevažne po francúzsky píšuci Frithjof Schuon (1907 - 1998) patrí spolu s Francúzom Reném Guénonom, Švajčiarom Titom Burckhardtom a britsko-cejlónskym historikom umenia Anandom Coomaraswamym k hlavným predstaviteľom myšlienkového prúdu nazývaného perennializmus. Je autorom takmer tridsiatich kníh, v ktorých sa zaoberal náboženským fenoménom, metafyzikou, spiritualitou a umením. Bol súfijským šejkom, ale aj básnikom a maliarom. Podľa profesora washingtonskej univerzity S. H. Nasra bol Schuon zároveň „metafyzikom, teológom, filozofom a logikom (...) zaoberajúcim sa komparatívnym štúdiom náboženstiev (...) a vedou o spoločnosti a o človeku, interpretom tradičného umenia a civilizácií, duchovným vodcom a kritikom moderného sveta (...) v jeho praktických aspektoch (...) a filozofických a vedeckých rozmeroch". Kniha O transcendentnej jednote náboženstiev z roku 1948 je prvým významným Schuonovým dielom, vďaka ktorému okamžite vošiel do povedomia záujemcov o štúdium duchovných tradícií. Predstavuje v nej dva základné princípy svojej perspektívy: univerzálnosť a vnútornú neohraničenosť božského Princípu, transcendujúceho každý pojmový výraz, a ekonómiu náboženských zjavení v ich rozdielnosti, komplementárnosti a čiastkovosti. Tento prístup prekonáva náboženský exkluzivizmus, ktorý je však zároveň odôvodnený ako dočasne legitímny. Na rozdiel od prístupu autorov, ktorí zmiešavajú prvky rôznorodého pôvodu, aby mohli vytvoriť viac či menej nesúrodý synkretizmus a údajné „univerzálne náboženstvo", Schuon vychádza z metafyzických právd, aby osvetlil podstatnú jednotu, skrývajúcu sa za zdanlivou protikladnosťou rôznych ortodoxných učení. Poznanie, ktoré podľa neho umožňuje rozpoznať túto jednotu, nevyžaduje odmietnutie odlišnosti medzi rôznymi tradičnými učeniami, ale je naopak jediným platným prostriedkom na vysvetlenie ich rozdielov a na ich začlenenie do skutočnej syntézy, ktorá dokáže uchrániť ich originálnosť. Dielo Frithjofa Schuona sa slovenskému čitateľovi predstavuje po prvý raz. Súčasťou prekladu knihy je aj preklad štúdie o Schuonovom živote a diele od J.-B. Aymarda.
- 2019
Exploring the inward and universal dimension of religion, this revised edition of Schuon's writings delves into esoterism and the concept of sophia perennis, or perennial wisdom. The book offers a new translation from French and includes over 60 pages of previously unpublished material, such as selections from his letters and private writings. Schuon's insights serve as essential keys to understanding the formal contradictions and transcendent unity among the world's religions.
- 2018
Exploring Buddhism as a vibrant spiritual force rather than merely a historical phenomenon, this revised edition of Schuon's work offers insights relevant to all readers. It includes a fresh translation from the original French and introduces 75 pages of new material, featuring previously unpublished letters and writings. This comprehensive approach invites a deeper understanding of Buddhism's contemporary significance and personal resonance.
- 2018
„Der Mensch ist geschaffen aus Objektivität und Transzendenz; da er das vergessen hat – daseinsmäßig noch mehr als gedanklich –, ist es seine gleichsam seinsmäßige Berufung, »das wieder zu werden, was er ist«, das heißt, zu seiner himmlischen Möglichkeit zurückzukehren. Außerhalb von Objektivität und Transzendenz gibt es den Menschen nicht, es gibt nur das menschliche Tier; um den Menschen zu finden, muss man zu Gott streben.“ Frithjof Schuon (1907–1998) gilt als einer der bedeutendsten religionsphilosophischen Schriftsteller des 20. Jahrhunderts und als führender Vertreter der Sophia perennis, die zeitlose und universelle Grundsätze umfasst, die den verschiedenen Lehren und spirituellen Praktiken der Weltreligionen zugrunde liegen. Schuon beschäftigt sich mit dem Wesen des Menschen, das er durch „Umfassendes Erkenntnisvermögen, freien Willen und zur Uneigennützigkeit fähiges Gefühl“ definiert. Der Mensch ist dazu berufen, das Wahre zu erkennen, das Gute zu wollen und das Schöne zu lieben. Diese Schrift richtet sich an jene, die ein geistig fundiertes Verständnis der Welt und ihres Lebens suchen, das über die Antworten der modernen Wissenschaften und exoterisch verstandenen Religionen hinausgeht, und bietet befreiende Einsichten und tiefere Gewissheit.
- 2018
Christentum – Islam
Ausblicke auf eine esoterische Ökumene
Die Heilige Jungfrau nimmt im Islam einen besonderen Platz ein, obwohl sie ursprünglich dem Christentum zugeordnet ist. Sie fungiert als Bindeglied zwischen diesen beiden monotheistischen Religionen. Frithjof Schuon (1907–1998), ein bedeutender religionsphilosophischer Schriftsteller des 20. Jahrhunderts, wird als führender Vertreter der Sophia perennis angesehen, die zeitlose Weisheiten umfasst, die den verschiedenen Lehren und spirituellen Praktiken der Weltreligionen zugrunde liegen. In seinem Werk vergleicht Schuon das Christentum und den Islam und beleuchtet auch die unterschiedlichen Bekenntnisse innerhalb dieser Religionen, wie den Protestantismus, die Orthodoxie und den Schiismus. Er vermeidet oberflächliche Vergleiche und betont, dass wahre innere Einheit nur im Herzen der Religionen, in deren Esoterik, zu finden ist. Das Buch richtet sich an Menschen, die ein tiefgehendes, geistig fundiertes Verständnis der Welt und ihres Lebens suchen, das über die Antworten der modernen Wissenschaften und exoterisch verstandenen Religionen hinausgeht. Es bietet die Möglichkeit zu befreienden Einsichten und tiefer Gewissheit.
- 2017
Die deutschen Sinngedichte von Frithjof Schuon bilden eine metaphysische und geistige Gesamtheit, die die wesentlichen Lehren dieses Meisters in einer ebenso zugänglichen wie unmittelbaren Form vereinigt. Die 23 Sammlungen, die das Werk umfasst, sind auf fünf Bände verteilt worden: 1. Adastra (Adastra, Stella Maris, Herbstblätter, Der Ring) 2. Lieder ohne Namen (I-IV) 3. Lieder ohne Namen (V-VIII) 4. Lieder ohne Namen (IX-XII) 5. Das Weltrad
