Vladimír Havlík Bücher

Focusing on the concept of emergence, the book presents a hierarchical emergent ontology as a universal principle akin to evolution. It establishes ontological criteria for emergence, bridging traditional dichotomies by unifying synchronic and diachronic perspectives. This innovative approach is demonstrated through applications in cellular automata, quantum Hall effects, and neural networks, showcasing its potential for both explanation and prediction. Ultimately, it argues that this metaphysical framework can unify scientific disciplines, challenging classical reductionism.

Soubor statí českých a slovenských filosofů přináší přehled témat soudobého filosofického myšlení. Autoři se dotýkají celé šíře problémů v oblastech jazyka, logiky, vědy, vědomí, etiky, dějin filosofie. Zájemce o problémy současného myšlení zaujmou úvahy o sémantice, individuích, explanaci, myšlenkových experimentech, erozi hodnot, možných světech, mysli, klasické a kvantové mechanice, obeznámenosti, vlastních jménech, rozumění, ale také o pracích Bolzanových a Wittgensteinových.

Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014), který zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii, jehož básně jsou dnes součástí českého beatnického hnutí. V sedmdesátých letech se Kozelka zaměřil na akční umění, přičemž jeho sérií Kontakty z počátku 80. let na Šumavě se proslavil. Jeho extrémní tělové akce, jako například zavěšení do divokého proudu Hamerského potoka, představují významný příspěvek k českému body artu. V tomto období také rozvíjel svou výtvarnou tvorbu, zahrnující konceptuální kresbu a land-artové instalace. Kozelka byl aktivním organizátorem kulturního dění na neoficiální scéně, jeho byt v Templové ulici v Praze se stal místem setkání, performancí a diskuzí. V 80. letech vystavoval na alternativních výstavách nezávislé scény, jako byly Chmelnice – Mutějovice (1983) a Setkání na tenisových dvorcích Sparta (1982). V devadesátých letech založil pobočku pražské alternativní organizace Artforum v Karlových Varech, kde organizoval výstavy, filozofické přednášky, literární festivaly a koncerty, a podílel se na regionálních aktivitách v Brně a Olomouci, vedle vlastní prozaické tvorby a antologií literárních textů.

Je možné odvodit vesmír z několika výchozích fundamentálních principů? Mají při vědeckém výzkumu speciální vědy nezastupitelnou úlohu, nebo lze všechno redukovat na fyziku? Je odstranění nedostatků nynějších vysvětlení pouze záležitostí času a výpočetní náročnosti, nebo jde o konceptuální selhání? Čím do této diskuse přispívá redukcionismus a holismus? A může k řešení tohoto dilematu přispět i filosofie? Autor v knize shrnuje současné názory na vztah celků a částí při vzniku nových entit, kriticky se s nimi vyrovnává a vypracovává návrh hierarchické emergentní ontologie, v níž ústřední místo zaujímá univerzální princip emergence. Svůj metafyzický koncept přitom ověřuje na nedávných výzkumech buněčných automatů, teorii kompozitních fermionů a neuronálních procesů mysli.

Akce, vizuální poezie, autorské knihy, objekty, kresby, obrazy 1977 - 2007.

Publikace se věnuje výzkumu tří okruhů vysokoškolských vědních oborů, zaměřeným na rozvoj a cvičení kreativity, a zabývá se možnostmi jejich vzájemného působení. V oboru tvůrčí psaní (Zbyněk Fišer) jsou rozvíjeny slovesné kompetence a schopnost tvořivě psát odborný i beletristický text. V oblasti galerijní pedagogiky (Radek Horáček) je zkoumána interpretace výtvarného díla jako aktivní tvůrčí proces a obor Akční tvorba (Vladimír Havlík) se zaměřuje na výzkum a cvičení tvůrčích aktivit v oblasti vizuálního umění. Tvůrčí práce s textem a s vizuálními informacemi je nezbytnou kompetencí pro studium i praxi.

Kniha esejů japonské specialistky na problematiku médií, videoartu a multimediálního umění je koncipována jako soubor textů zkoumajících problematiku médií v postkomunistické východní Evropě ve srovnání se západním světem (především Japonskem).

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání? Podobné otázky si kladou autoři první české publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání. Obecněji se kniha řadí do proudu současného filosofického naturalismu, ačkoli autoři nezaujímají vůči naturalismu vždy stejné postoje. První dvě kapitoly se týkají filosofie vědy a jejich cílem je vyjasnění vědeckého statusu darwinistické teorie evoluce. Další se zaměřují na evoluční teorii mysli a etiku a poslední dvě kapitoly mapují současné evoluční teorie poznání, které sdílejí naději, že náš nárok na objektivní poznání lze podpořit přihlédnutím k evoluční historii tohoto poznání, případně poznávacích schopností.