Étienne Balibar ist emeritierter Professor für Philosophie und Vergleichende Literaturwissenschaft, dessen Werk sich mit politischer Philosophie und ihren Grenzen befasst. Sein intellektueller Horizont ist breit und verbindet philosophische Konzepte mit literarischer Analyse. Er erforscht die komplexen Beziehungen zwischen Gewalt und Zivilcourage und trägt zu einem tieferen Verständnis der modernen europäischen Philosophie bei. Balibars Ansatz bietet Lesern einen tiefen Einblick in gegenwärtige gesellschaftliche und politische Herausforderungen.
Die Ungewissheit anthropologischer Differenzen wird von Étienne Balibar untersucht, wobei er auf die Schwierigkeiten hinweist, Menschen klar zu kategorisieren. Diese Differenzen, die oft institutionell festgeschrieben werden, sind nicht nur von Gewalt und Herrschaft geprägt, sondern auch entscheidend für Rassismus und emanzipatorische Politiken. Balibar hinterfragt, ob und wie wir uns von diesen Differenzen befreien oder durch sie definieren können. Durch die Analyse des menschlichen Unbehagens entwickelt er eine neue Philosophie und Anthropologie, die zum Nachdenken anregt.
The book critiques the Left's dismissal of "universal" as a concept tied to masculinist and Eurocentric biases. Balibar engages with these critiques to redefine and revitalize universal claims, proposing their potential to support a revolutionary politics that prioritizes the common good. Through this exploration, he seeks to navigate the complexities of universalism while advocating for a more inclusive and transformative political framework.
Etienne Balibar explores the tensions between cosmopolitanism and secularism
in order to advance a truly democratic and emancipatory cosmopolitanism, which
requires a secularization of secularism. Going beyond circumscribed notions of
religion and the public sphere, Secularism and Cosmopolitanism is a profound
rethinking of identity and difference.
Etienne Balibar, one of the foremost living French philosophers, builds on his
landmark work 'Spinoza and Politics' with this exploration of Spinoza's
ontology. Balibar situates Spinoza in relation to the major figures of Marx
and Freud as a precursor to the more recent French thinker Gilbert Simondon's
concept of the transindividual.
S knihou Násilí a civilita má český čtenář možnost poprvé se seznámit s myšlením Étienna Balibara, jednoho z nejvýznamnějších politických filosofů současnosti. Balibarovy texty obsažené v této publikaci lze charakterizovat jako originální pojednání o vztahu násilí a politiky ve filosofické tradici. Balibar se vrací ke kořenům politické filosofie v díle Hobbese a Hegela a zkoumá to, co označuje jako „konverzi násilí“, tedy schopnost přeměnit násilí na pozitivní a produktivní dějinnou sílu. Tohoto východiska využívá k formulaci své vlastní „topiky násilí“. V dialogu s Deleuzem, Foucaultem, Rancierem, Lacanem a dalšími pak autor rozvíjí šířeji koncipované úvahy o politických strategiích spojených s pojmem civilita. Násilí a civilita tak představuje v ucelené podobě vývoj Balibarova myšlení v posledních desetiletích a je zároveň důležitým příspěvkem k post-marxistické politické filosofii. České vydání knihy je významnou událostí i proto, že její autor výrazně přispěl a nadále přispívá k formování českého intelektuálního života. Balibar se od osmdesátých let podílí na činnosti pařížské Asociace Jana Husa a v současné době – po smrti Jacquesa Derridy – je jejím předsedou.
Die europäische Einigung lässt sich nicht dekretieren. Auch wenn der politische Fahrplan strikt eingehalten wird, machen sich ihre inneren Widersprüche bemerkbar – bis hin zu neuem Nationalismus und rassistischer Gewalt. Über diese Widersprüche des europäischen Einigungspozesses hat Étienne Balibar seit dem »Geschichtsbruch« 1989 geschrieben und Begriffe wie Nation, Staat und Volk analysiert. Als Philosoph hat Étienne Balibar keine politischen Lösungen zu bieten, aber er erkundet die Bedingungen der europäischen Einigung und wie sich unsere Europäisierung zur vielberedeten Globalisierung verhält. Seine an Hegel, Marx und Althusser geschulten Reflexionen drehen sich dabei zentral um die Frage der europäischen Staatsbürgerschaft.
