Pád

Námět knihy je eminentně politický, jedinečnost v Dürrenmattově tvorbě: fiktivní zasedání sovětského Politbyra, končící vraždou diktátora. Členy tohoto nejvyššího grémia označuje autor písmeny, ostatně úmyslně, aby je zbavil rysů prokázaných historiky, aby je zredukoval do postav uměleckého díla. Vlastnosti jim jen zlehka přibásňuje, lze je identifikovat. O to mu však nejde. Čtenáří předvádí mechanismus diktatury, sovětstké diktatury, postavená a udržované strachem. V okamžiku, kdy jeden z členů Politbyra - a právě ten nejsměšnější, od kterého by to nikdo neočekával - strach přemůže, ze zoufalství nastoupí útěk dopředu - právě že strachu, že definitivně přohrál, - v okamžiku, kdy se diktátor A (Stalin) dopustí taktické chyby, se celá stavba samoděržaví hroutí, A padá, je přede všemi chladnokrevně, aniž protestuje, zardoušen. Na jeho místo nastupuje jiný, zasedací pořádek se změní, ale diktatura funguje dál, protože strach byl překonán pouze ve vztahu k A, nikoli ve vztahu k systému. Je ho nadále zapotřebí jako prostředníka ke vládě.