Mehr zum Buch
Akrobat Bobi přináší lidem radost tím, že je učí vážit si „zbytečně promarněného času“, stráveného procházením a pozorováním přírody. Dělá to prostými činy, jako je výsadba narcisů místo brambor či pořádání hostin s jelenem jako záminkou. Rodí se bratrství a „společenství“, avšak pro udržení radosti je nutné dosáhnout vnitřního míru. Zde však Bobiho úsilí naráží na překážky, což přináší zvrat v ději. V tomto poetickém románu autor oslavuje život blízký zemi, krásu polí a lesů a moudrost pastýřů. Autor touží zachytit polyfonii života, neboť v současné literatuře je často příliš prostoru věnováno nicotnostem, zatímco opravdová krása zůstává opomíjena. Většina knih se soustředí na lidské city, avšak existují i příběhy bez lidí. Řeka, potoky a prameny jsou živé bytosti s vlastními emocemi a touhami. Lesy a krajina dýchají a jsou více než jen pastvou pro oči; jsou společenstvím živých bytostí. Tajemství přírody nás obklopuje, protože jsme dosud nepochopili psychologii země a jejích elementů. Kdo žil v horské krajině, ví, jaký význam má pohoří v lidské komunikaci, ať už v rybářské vesnici, nebo mezi rolníky. Člověk není izolován; tvář země sídlí v jeho srdci.
Buchkauf
Kéž tonu v radosti, Jean Giono
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Kéž tonu v radosti
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jean Giono
- Verlag
- Malvern
- Erscheinungsdatum
- 2020
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 400
- ISBN10
- 8075302516
- ISBN13
- 9788075302519
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Natur, Klassiker, Kurzgeschichten, Frankreich, Französische Literatur, Magischer Realismus
- Erstveröffentlichung
- 1936
- Originaltitel
- Que ma joie demeure
- Bewertung
- 3,95 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Akrobat Bobi přináší lidem radost tím, že je učí vážit si „zbytečně promarněného času“, stráveného procházením a pozorováním přírody. Dělá to prostými činy, jako je výsadba narcisů místo brambor či pořádání hostin s jelenem jako záminkou. Rodí se bratrství a „společenství“, avšak pro udržení radosti je nutné dosáhnout vnitřního míru. Zde však Bobiho úsilí naráží na překážky, což přináší zvrat v ději. V tomto poetickém románu autor oslavuje život blízký zemi, krásu polí a lesů a moudrost pastýřů. Autor touží zachytit polyfonii života, neboť v současné literatuře je často příliš prostoru věnováno nicotnostem, zatímco opravdová krása zůstává opomíjena. Většina knih se soustředí na lidské city, avšak existují i příběhy bez lidí. Řeka, potoky a prameny jsou živé bytosti s vlastními emocemi a touhami. Lesy a krajina dýchají a jsou více než jen pastvou pro oči; jsou společenstvím živých bytostí. Tajemství přírody nás obklopuje, protože jsme dosud nepochopili psychologii země a jejích elementů. Kdo žil v horské krajině, ví, jaký význam má pohoří v lidské komunikaci, ať už v rybářské vesnici, nebo mezi rolníky. Člověk není izolován; tvář země sídlí v jeho srdci.