Parameter
- 467 Seiten
- 17 Lesestunden
Mehr zum Buch
Ve třetím svazku Knihovny LNT je prezentováno klíčové dílo Lva Tolstého, které se zabývá sociálními otázkami, jako jsou nerovnost a bída, a zkoumá jejich příčiny a možné odstranění. Kromě hlavního textu obsahuje i spisy z následujících 15 let, které dále rozvíjejí úvahy o lidské porobě a vykoupení, jako jsou List Francouzovi, Ne-dělání, Otroctví naší doby a další. Tolstoj se v úvodu dělí o své snahy zmírnit chudobu a podává svědectví o chudinských čtvrtích Moskvy. Jeho text není ideologií, ale spíše osobní konfrontací a zkoumáním předsudků o dělbě práce, které se opírají o teze různých apologetů. Kniha zpochybňuje mylné přesvědčení systémů, které místo lásky k bližnímu upřednostňují víru v pokrok a stát. Tolstoj se dotýká příčin fyzického a duševního otroctví, analyzuje hodnotu peněz, roli armády a státu, daně, vlastnictví půdy a význam umění a vědy. Všechny tyto aspekty jsou založeny na obhajobě kořistnictví a násilí, které udržují jednu skupinu v nadvládě nad druhou. Kniha, opravená oproti původnímu vydání, nabízí hluboký pohled na marnost a neupřímnost snah o sociální spravedlnost, které přetrvávají i po Tolstého smrti.
Buchkauf
Co máme tedy dělati?, Lew Nikolajewitsch Tolstoi
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2018
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Co máme tedy dělati?
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Lew Nikolajewitsch Tolstoi
- Verlag
- Michal Legelli
- Erscheinungsdatum
- 2018
- Seitenzahl
- 467
- ISBN10
- 8090710956
- ISBN13
- 9788090710955
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Esoterik & Religion, Religiöse Themen, Philosophisches Thema, Religion, Philosophie, Christliche Themen, Christentum
- Bewertung
- 4,65 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Ve třetím svazku Knihovny LNT je prezentováno klíčové dílo Lva Tolstého, které se zabývá sociálními otázkami, jako jsou nerovnost a bída, a zkoumá jejich příčiny a možné odstranění. Kromě hlavního textu obsahuje i spisy z následujících 15 let, které dále rozvíjejí úvahy o lidské porobě a vykoupení, jako jsou List Francouzovi, Ne-dělání, Otroctví naší doby a další. Tolstoj se v úvodu dělí o své snahy zmírnit chudobu a podává svědectví o chudinských čtvrtích Moskvy. Jeho text není ideologií, ale spíše osobní konfrontací a zkoumáním předsudků o dělbě práce, které se opírají o teze různých apologetů. Kniha zpochybňuje mylné přesvědčení systémů, které místo lásky k bližnímu upřednostňují víru v pokrok a stát. Tolstoj se dotýká příčin fyzického a duševního otroctví, analyzuje hodnotu peněz, roli armády a státu, daně, vlastnictví půdy a význam umění a vědy. Všechny tyto aspekty jsou založeny na obhajobě kořistnictví a násilí, které udržují jednu skupinu v nadvládě nad druhou. Kniha, opravená oproti původnímu vydání, nabízí hluboký pohled na marnost a neupřímnost snah o sociální spravedlnost, které přetrvávají i po Tolstého smrti.