Mehr zum Buch
Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.
Buchkauf
Clochemerle, Gabriel Chevallier
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Clochemerle
- Sprache
- Spanisch
- Autor*innen
- Gabriel Chevallier
- Verlag
- Plaza & Janes
- Einband
- Hardcover
- Schlagwörter
- Belletristik, Historisches Thema, Religiöse Themen, Humor, Klassiker, Politik, Frankreich, 20. Jahrhundert, Französische Literatur, Verfilmt, Satire
- Erstveröffentlichung
- 1934
- Originaltitel
- Clochemerle
- Bewertung
- 3,8 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.